Díky lidem jako Dan Stork Roddick popularita discgolfu rychle rostla. S každým novým hřištěm přibývalo hráčů a dalších hřišť a dalších hráčů v okolních městech. A podobně jako dnes měli i v té době noví hráči uchvácení discgolfem touhu hrát také organizovaně. Proto se Ed Headrick rozhodl ještě v roce 1976, krátce po vzniku DGA, založit dle vzoru IFA další hráčskou asociaci, tentokrát sdružující pouze hráče discgolfu a zastřešující dění v discgolfovém světě. To vše samozřejmě pod jeho pevným vedením. Tak vznikla Profesional Disc Golf Association – PDGA.
“Steady” Ed Headrick PDGA #001 (zdroj: Facebook)
Pro návrh struktury PDGA Ed využil model podobný Mezinárodní asociaci frisbee (IFA), kterou pro Wham-O založil před deseti lety. Během léta 1976 rozeslal zhruba stovce nejlepších hráčů v zemi dopis, ve kterém je vyzval, aby se k PDGA připojili. Cena doživotního členství byla 10$, což by dnes odpovídalo asi 45$, tedy něco přes 1000 Kč. Počínaje Boulder Flying Disc Festivalem v Boulderu nedaleko Denveru ve státě Colorado v červenci 1976 začal Ed členství v PDGA prodávat také přímo na různých akcích. Joe Feidt, který tehdy v Boulderu také soutěžil, vzpomíná jak Ed seděl na schodech budovy coloradské univerzity a nabízel svou novou hráčskou asociaci všem kdo projevili zájem. Za doživotní členství přijímal hotovost, šeky, dlužní úpisy, cokoli, co mu přišlo pod ruku. Zájemci psali svá jména a adresy na útržky papírů a připevňovali k nim peníze. Joe tehdy neměl dostatečnou hotovost a rozhodl se se vstupem počkat. O rok později byl zklamaný z dnes už velmi atraktivního čísla #362. U další zásadní události v dějinách discgolfu nemohl chybět ani organizátor AFDO 1974 Jim Palmeri. Ten na rozdíl od Feidtha nezaváhal, vyškrábal všechny nikláky, desetníky a čtvrťáky a byl odměněn číslem #23! To jsou začátky organizace zastřešující dnes hodně přes sto tisíc hráčů.
Joe Feidt #362 (patuje) – kdo zaváhá má trojmístné číslo 🙂 (zdroj: www.pdga.com)
Jim Palmeri #23 (zdroj: www.pdga.com)
Navzdory skrovným začátkům představuje zrod PDGA další zlomový bod v historii discgolfu. Ačkoli bylo všechno úplně nové a nikdo, pravděpodobně ani Ed, nevěděl, kam přesně to směřuje, PDGA generovala stálý zdroj příjmů a poskytovala Edovi způsob, jak zaplatit tvorbu a rozesílání zpravodajů a další náklady na svůj provoz. Hráčům dávalo členství v asociaci pocit, že jsou součástí něčeho většího, než jsou jen místní kluby. A z hlediska klubů byla PDGA organizace zajišťující přísun hráčů a peníze na výstavbu nových hřišť.
Wildwood Park nedaleko Augusty v Georgii je od roku 2007 opravdu důstojným sídlem PDGA, discgolfové síně slávy, muzea Ed Headricka a především hned několika discgolfových hřišť. (zdroj: Google Maps)Přesto nelze PDGA v jejím počátečním obdobím srovnávat s její dnešní podobou a to nejen z hlediska rozsahu věcí, které zastřešuje, a obratu peněz které jí prochází, ale především z hlediska vnitřního fungování. PDGA byla ve svých počátcích více než spolkem sdružujícím hráče a respektujícím demokratické principy soukromou firmou pevně ovládanou a plně řízenou jedinou osobou – Steadym. I když byl ten to stav, jak se zakrátko ukáže, dlouhodobě neudržitelný, v počátcích profesionální asociace to fungovalo a vznik PDGA byl rozhodně jedním několika zásadních okamžiků na cestě discgolfu k modernímu sportu, jak jej známe dnes.
>> nahoru
>> další kapitola
<< předchozí kapitola
<< zpět na historii
>> zdroje, ze kterých vycházím