>> www.hdgl.fun/historie/disc-golf-pole-hole/
Ještě před svým odchodem z Wham-O a založením DGA a PDGA vybudoval v roce 1975 Ed Headrick v Oak Grove Parku v Pasadeně nedaleko Los Angeles první pevný discgolfový kurz na světě (více zde). Tento kurz mimochodem existuje dodnes. Jako cíle jamek využil tyče, upevněné do země. Ed si ovšem velmi dobře uvědomoval, že, tyče mají mnoho nevýhod. Zatím co v tradičním golfu bylo naprosto zřejmé, zda míček skončil v jamce nebo ne, během discgolfových zápasů vznikaly nepříjemné situace, kdy nebylo v případě hodu dlouhého padestát, sedmdesát metrů možné posoudit, zda disk skutečně zasáhl cíl, tím méně ve správné výšce. Hráčské pole se rozšiřovalo, výkonnost hráčů stoupala a ruku v ruce s ní i rivalita. Při hře na stromy, sloupy nebo tyče mohly během turnajů vznikat vypjaté situace, kterým bylo v rámci profesionalizace tohto sportu nezbytné předcházet. Ed proto začal pro svá hřiště hledat ideální cíle.
Oak Grove Park DG Course (zdro: Google mapy)
Kromě stromů a sloupů, byly běžně používanými cíly jamek také různé sudy, bedny či kruhy. U nich bylo sice zřejmé, zda je disk v cíli či ne, bylo však obtížné je zasáhnout z větší dálky či prudším hodem. Ed tak začal přemýšlet nad vývojem cílů schopných disky zachytávat spolehlivě, i z velké dálky a, podobně jako v golfu, bez ohledu na polohu hráče vůči cíli. Během hledání ideálního řešení vyzkoušel také několik slepých uliček, jako například Friz-Hole-Pole níže na obrázku.
Ed se synem Kenem při instalaci prototypu Friz-Hole-Pole na hřišti Oak Grove Park v Pasadeně (foto Scott Keasey)
Další z Edových prototypů discgolfových košů (zdroj: discgolf.com)
Během experimentů s házením diskem si Ed uvědomil, že nejlepším materiálem pro zastavení letícího disku je lidské břicho, které je dostatečně měkké a pevné, aby let zastavilo, ale neodrazilo ho. Jen pro pořádek připomínám, že v té době se používaly velké disky o hmotnosti do 100 gramů. Ed tedy začal hledat něco, čím by mohl náraz do lidského těla napodobit. Když jednou pracoval v garáži svého domu, kde měl i dílnu, všiml si řetězu nahrazujícího okapovou rouru zavěšeného na trámu před garáží. Zkusil vzít disk a na řetěz hodit. Způsob jakým se řetěz prohnul a ztlumil let disku Edovi jasně naznačil, že právě našel co hledal.
Dům Headrickových s garáží a řetězy namísto okapových rour. (foto: Google mapy)
Tak začal Ed Headrick experimentovat s koši vybavenými řetězy. Výsledkem byl model Disc Golf Pole Hole – Mach I. Prototyp (viz níže) měl řetězy v jedné řadě a bylo jich pouze deset. Skutečných Mach I měl nakonec řetězů dvanáct. Pokud porovnáme podobu Mach I se současnými koši, zjistíme, že se na základní koncepci mnoho nezměnilo. Pouze přibylo řetězů. To ovšem souvisí z vahou, velikostí, letovými vlastnostmi současných disků a silou, kterou jsou vrhány. K zachytávání disků Pro Model Frisbee bylo dvanáct řetězů v jedné řadě dostatečných.
Jeden z prvních košů Disc Golf Pole Hole – Mach I. Nápis “Patent Applied For” dokazuje, že právě tento kus byl předložen k patentovému řízení. (foto Scott Keasey)
Model Mach I byl tedy na světě. Ed si jeho podobu pantetoval a začal ve své společnosti DGA s jejich výrobou. Jakmile jich měl hotovo dostatečné množství, vybavil jimi hřiště v Pasadeně, a hráči tak mohli poprvé zažít pocit, kdy disk s hlasitým cinknutím zapadne do chytače. Popularita a návštěvnost hřiště se po instalaci košů skokově zvýšila.
Patent na Disc Golf Pole Hole (zdroj: Wikipedia)
Modelem Mach I Ed Headrick a DGA s vývojem košů neskončili. Mach II už měl řetězy ve dvou řadách, Mach III už jich měl 24 a poprvné se u něj objevila ikonická kulatá “hlava” k označení čísla jamky. Od typu Mach V jsou řetězy v horní části zavěšeny posuvně do širokých oček, která opět zlepšila zachytávání disků.
Popis vylepšení úchytu řetězů na Disc Golf Pole Hole – Mach V (zdroj: www.udisc.com)
Kromě tvaru a funkčnosti disků Eda trápila i jejich trvanlivost. Uvědomoval si, že koše budou na kurzech umístěny ve vnějším prostředí, které je samozřejmě vůči oceli, ze které jsou vyrobeny, velmi agresivní. Proto udělal řadu testů s jejich povrchovou úpravou. Nakonec zjistil, že ideální je žárové zinkování. Proces při kterém je železo potopeno do lázně z roztaveného zinku.
Simon Lizotte vyndavá disk z aktuálního modelu Disc Golf Pole Hole Mach X společnosti DGA (foto: Alyssa Van Lanen)
>> nahoru
>> další kapitola
<< předchozí kapitola
<< zpět na historii
>> zdroje, ze kterých vycházím