DDC

Double Disc Court (DDC)

Pokud vás baví házet si friesbee s kamarády a hledáte nějakou hru, kterou s ním lze hrát, má poměrně jednoduchá pravidla a je trochu propracovanější než “nechytil, mám bod!” … “né, bod mám já, ty jsi to blbě hodil”, pak by vás mohla zaujmout právě hra DDC. 

Tato pravidla jsou určena pro rekreační hraní a snaží se srozumitelně vysvětlit ja se DDC hraje. Oficiální pravidla najdete níže (viz zdroje).

Hřiště

DDC je takticky, fyzicky i technicky poměrně náročná frisbee hra. Hraje na rovné nejlépe travnaté ploše o rozměrech alespoň 23×53 metrů na níž jsou vyznačena dvě pole o hraně 13 metrů, která jsou od sebe vzdálená ideálně 17, minimálně 5 metrů (viz nákres).

Hřiště lze vyznačit např. čarami, ale za standard se považují bílé pásky široké alespoň 5 cm připevněné v rozích k zemi pomocí kolíků. V soutěžním DDC by měly být ještě všechny rohy zvýrazněny měkkými plastovými kuželi.

Týmy

DDC hrají vždy dva týmy o dvou hráčích.

Disky

Ve DDC se používají dva frisbee disky, které jsou ve hře oba najednou. Oficiálním diskem je Wham-O DDC disk o váze 110g. Pro rekreační ale i turnajovou hru lze použít jakékoli podobné disky, pokud se na jejich použití shodnou hráči obou týmů.

Cíl hry

Hraje se na sety. Počet setů a počet bodů potřebných pro získání setu není v pravidlech pevně stanoven a je určen dohodou hráč nebo propozicemi turnaje. Obvykle se hraje na dva až tři vítězné sety po patnácti bodech. O tom jak se získávají body si řekneme níže (viz bodování).

Taktickým cíle hry je donutit soupeře k chybě kdy:

• nechytí nebo upustí disk ve svém poli
• hodí disk mimo pole soupeře
• oba disky jsou ve stejnou chvíli v rukách obou hráčů jednoho družstva (double)

Strategie

Základní strategií je donutit protihráče k chybě, nejlépe k double. Toho se dosahuje tak, že jeden z hráčů hodí disk velkým obloukem a druhý hráč pošle druhý disk prudce přímo. Disky jsou tedy vyhozeny postupně, nenastane double na straně týmu, který hází, ale do soupeřova pole dorazí disky najednou. Této situaci se čelí nadhozením zajímavým herním prvkem, kdy jeden z disků není chycen, ale odražen asi 2-3 metry nad hlavu hráče, čímž se získá čas k chycení a odhození druhého disku (více viz double).

Další taktickou variantou, jak dosáhnout skóre, je najít nebo nejlépe cíleně vytvořit nekrytý prostor v poli soupeře a do něj pak zahrát, nebo snahou o double, změnami rytmu a využíváním celé plochy pole dotlačit soupeře, aby disk nechytil, upustil, nebo hodil mimo hřiště.

Bodování

K bodování dochází ve chvíli, kdy jeden nebo oba disky dopadnou na zem. Jedinou situací, kdy tomu tak není je double (viz double). Body se přidělují po dohodě obou týmů, proto je lepší nechat sporné disky ležet do vyřešení bodování. Pokud se hráč dotkne disku, který dopadl do jeho pole, ještě před tím, než je přidělen bod, bod je ve všech případech přidělen soupeřům.

Po dotyku disku země mohou nastat tyto situace:

• disk dopadne a skončí mimo soupeřovo pole
• disk dopadne do soupeřova pole, ale zastaví se mimo něj
• disk dopadne mimo soupeřovo pole, ale skončí v něm
• disk dopadne do pole, při rolování ho opustí a zase se do něj vrátí
• všechny předchozí varianty s tím, že se disk jen dotkne hranice pole nebo se na ní zastaví

Ve všech výše uvedených variantách získává tým, do jehož pole disk směřoval,  jeden bod. Pozor v DDC narozdíl od mnoha jiných sportů nejsou čáry součástí hřiště a už kontakt s nimi znamená aut.

• pokud disk dopadne do soupeřova pole a zastaví se v něm, získává bod tým, který disk házel
• pokud disk dopadne na zem po té co se ho dotkl některý z hráčů týmu do jehož pole byl disk hozen, získává bod tým, který disk házel
• pokud jsou v jednu chvíli oba disky v rukách hráčů jednoho týmu, zaznamenává soupeř double a  získává dva body (viz double)
• pokud ve chvíli, kdy se dotkne země první disk, je již ve vzduchu i disk druhý a pokud se i tento disk dotkne země, započítávají se oba takto vzniklé body. Pokud by však každý z týmů by získal jeden bod, nastává pat a body se nepřičítají. Jelikož nejde o opakování výměny, vhazuje hráč, který by byl normálně na řadě, aktivita zůstává
• pokud ve chvíli, kdy se jeden disk dotkne země, drží druhý disk některý z hráčů, nelze již tímto diskem hrát. Pokud jej hráč hodí, případný získaný bod se nepočítá. V případě, že takto hozený disk dopadne nebo skončí mimo pole soupeře, bod pro protihráče platí
• pokud některý z hráčů hodí disk ve chvíli, kdy nestojí ve svém poli nebo stojí na čáře, soupeř získává jeden bod

Double

Snaha o double je jednou ze základních taktických variant DDC. K double dochází ve chvíli, kdy:

• ve stejnou chvíli se hráči jednoho týmu dotýkají obou disků a to bez ohledu na to zda má v držení každý jeden disk nebo jeden hráč oba
• jeden z disků je odražen druhým diskem, který je právě v držení jednoho z hráčů týmu
• dojde k nadhození (kontaktu s diskem) ve chvíli, kdy je druhý disk v držení jednoho z hráčů týmu 
• dojde k nadhození obou disků současně

V případě double získává soupeř dva body.

Los

Každý zápas začíná losem. Vítěz losu si vybere jednu ze tří níže uvedených možností, pak má na výběr druhá strana a třetí možnost získává opět vítěz. Vybrat si lze:

• ve kterém čtverci bude jeho tým zahajovat
• který tým získá aktivitu
• který tým první oznámí hráče na podání

Aktivita ve hře

Tým, který naposledy bodoval, má ve hře aktivitu. Na počátku nového setu má aktivitu tým, který získalo set předchozí. Na počátku zápasu se aktivita získává losem (viz los).

Pro tým, který má aktivitu to znamená že:

• odpočítává výhoz při zahájení hry (viz níže)
• musí, v případě, že je každý z disků v držení jednoho z týmů (tzv. slepá ulička), zahájit hru v časovém limitu 4 sekund, po té se dopouští zdržování. Je jedno, který z týmů chytil disk jako první, čtyř vteřinový limit začíná vždy s chycením druhého disku. Pokud během této doby zahájí hru hráč týmu bez aktivity, časový limit se nepočítá.

Výhoz

Každá výměna se zahajuje výhozem, kdy každý z týmů má v držení jeden disk. Ve výhozu se oba členové týmu pravidelně střídají. Hráč týmu, který má aktivitu ve hře (viz aktivita) a který právě nevyhazuje, odpočítá výhoz slovy “připravit, dva jedna, HOĎ” případně “ready, two, one, THROW”. Odpočet by měl trvat 2-3,5 sekundy a musí být rytmický, aby bylo zřejmé, kdy mají hráči házet. Během zvolání HOĎ (THROW) musí oba vyhazující hráči (každý v jednom týmu) hozením disku zahájit výměnu. Výhoz podobně jako všechny ostatní hody musí být proveden z pole daného týmu.

Před každou výměnou, těsně před začátkem odpočítání výhozu, hráč, který odpočítává, ještě ohlásí aktuální skóre, při čemž na prvním místě je vždy uveden tým, který má právě aktivitu.

Příklad: tým, který má aktivitu, dosáhl v daném setu dvou bodů, protihráči pěti. Hráč tedy hlásí „dva, pět, … připravit, dva, jedna, HOĎ!“.

Pokud se hraje na více setů, vymění se na počátku každého setu hráči, kteří vyhazují současně.

Příklad: máme týmy A+B a C+D a v prvním setu zároveň vyhazují AC a BD, v druhém setu to bude AD a BC a ve třetím opět AC a BD.

Pokud vyhodí nesprávný hráč, je ohlášena chyba, výměna se však dohraje. Následně je zaznamenáno porušení pravidel jedním z týmů (viz porušení pravidel) a následující výhoz provádí hráč, který by vyhazoval pokud by k porušení pravidel nedošlo.

Chycení disku

Disk je možno chytit do jedné ruky nebo i do obou. Nesmí se při tom dotknout země. Hráč, který drží disk, se nesmí pohybovat (resp. musí zůstat v kruhu o poloměru 1 m se středem v místě, kde disky chytil). Pohyb se hodnotí jako kroky. Pokud se hráč po chycení disku setrvačností přiblíží směrem k soupeřově poli (i když neudělá krok), musí se před hozením vrátit do místa, kde disk chytil. V ostatních směrech se to nevyžaduje. Pokud disk chytil skokem, smí se na místě, kde disk chytil, postavit.

Pokud hráč během chycení disku opustí své pole, musí se před jeho hozením vrátit do pole a to do místa, kudy disk pole opustil (protnul hranici).

Pokud dojde k teči disku některým z hráčů, může jej i nadále chytit kterýkoli z hráčů týmu. Jestliže nastane situace, kdy stejný disk zachytí oba hráči najednou, může jej hodit kterýkoli z nich.

Nadhození disku

V případě, že hráč nechce disk chytit rovnou, většinou z důvodu hrozícího double, může disk jen nadhodit. Disky se zpravidla nadhodí nahoru cca 2-3 m nad hlavu hráče. Při tom musí dojít jen k úderu do disku, ne k jeho uchopení a hození. Cílem nadhození je získat čas k chycení a odhození druhého disku.

Vzhledem k tomu, že mezi nadhozením a chycením disku může hráč (a disk) změnit svoji pozici v poli, lze nadhodit pouze první disk směřující do hráčova pole. Nadhození druhého disku se hodnotí jako kroky. K nadhození obou disků může dojít jen v situaci, kdy je to skutečně naprosto nezbytné k zabránění double. 

K nadhození se používají se techniky podobné volejbalu, tedy nadhození nad hlavou pomocí prstů či odražení spojenýma rukama před tělem takzvaný bagr. Disk lze nadhodit jednou rukou nebo i oběma. Pokud jsou k nadhození disku použity obě ruce, nesmí být každá z jedné strany disku. Nadhozený disk je pak následně chycen a uveden opět do hry. Disk nelze nadhodit dvakrát po sobě. Odražený disk mohou chytit oba hráči týmu, tedy i ten, který disk nenadhodil. Pokud jsou ve stejnou chvíli nadhozeny oba disky (myšlen okamžik kontaktu hráče s diskem), nebo je druhý disk právě v držení druhého hráče týmu, nastává double (viz double). 

Pokud je disk nadhozen mimo pole, může být zachycen, ale hráč se musí před jeho hozením vrátit do pole a házet z místa, kde disk protnul hranici pole (viz chycení disku). Pokud po nadhození spadne disk na zem a to bez ohledu na to zda v poli nebo mimo něj, získává soupeř jeden bod.

Hození disku

Disk je možné hodit jen ze svého pole. Čáry nejsou součástí pole. Pokud hráč hodí disk mimo hranice pole (případně z čáry), získává soupeř jeden bod. Disk lze házet jen do soupeřova pole. Nelze si tedy mezi spoluhráči přihrávat. Dráha hozeného disku nesmí být ovlivněna druhým členem týmu, který disk hází a to ani jeho odražením. Pokud je dráha disku ovlivněna jinými vlivy (divák, zvíře, …) výměna se opakuje.

Disk lze hodit jakýmkoli způsobem, tedy forehand, backhand, overhead, lze házet i za zády, pod nohou a pod. Disk lze také hodit po libovolné letové křivce, tedy obloukem i napřímo. Disk by měl směřovat do soupeřova pole a v případě jeho nezachycení do soupeřova pole dopadnout a zastavit se v něm. Disk může být hozen pod jakýmkoli úhlem, při dopadu však smí s rovinou hřiště svírat maximálně úhel 30° (viz obrázek) a to bez ohledu na to, kterou stranou je obrácen k zemi.

Pokud hráč chytil disk, může s jeho odhozením čekat libovolně dlouho, pokud jeho mužstvo nemá aktivitu. V případě, že aktivitu má, musí disk hodit do 4 sekund od chvíle, kdy jsou oba disky v rukou hráčů. Během této doby může samozřejmě hru zahájit i protihráč (viz aktivita).

Vzhledem k vzdálenosti polí od sebe se nepředpokládá, že by docházelo k záměrnému zasažení protihráče. Pokud je však hráč zasažen prudkým hodem ve chvíli kdy drží disk a chystá se házet, považuje se to za útočný faul a výměna se opakuje. Jestliže zasažený hráč vběhne do dráhy hodu úmyslně, o faul se nejedná. 

Komunikace mezi hráči

Komunikace mezi spoluhráči je nedílnou součástí hry. Předávání pokynů, upozorňování na letící disky, dohadování nadhození disku, odpočítávání při nadhození disku, taktické pokyny, to vše je povoleno. Povoleno je i pokud hráč, který nemá disk, vyhodí do vzduchu stébla trávy, aby házejícímu spoluhráči pomohl odhadnout sílu a směr větru. Povoleno je i dohadování taktiky hry před výměnou. Není povoleno tzv. koučování, tedy podávání pokynů osobami mimo hrající tým.

Střídání stran

Protože směr větru a slunce mohou být ve hře významným faktorem, týmy si pravidelně, každých pět docílených bodů, střídají strany. Počítají se body obou týmů. Pokud nastane situace, kdy po čtyřech bodech získá jeden tým double nebo dva body najednou, strany se mění po šesti bodech, ale následná výměna proběhne standardně na součtu dělitelném pěti, tedy po bodech čtyřech.

Rozhodčí

DDC (soutěžní nevyjímaje) je hrou ve které se cení nasazení, zápal pro hru a touha po vítězství, ne však na úkor soupeře. Proto o sporných situacích či porušení pravidel vždy rozhodují samotní hráči a nejsou určeni žádní rozhodčí. Pro zpřesnění lze použít tzv. pozorovatele, kteří jsou dva a jejich hlas je poradní.

Porušení pravidel

Pokud dojde k porušení pravidel, hráč, který ho zaznamená, ho ihned hlasitě ohlásí. Hra je přerušena a po  dohodě mezi hráči tým, který porušení oznámil, rozhodne že se:

• porušení pomine a body budou přiděleny jako by k němu nedošlo
• výměna bude opakovat. V takovém případě nedojde k výměně vhazujících hráčů ani změně aktivity

Pokud jeden tým poruší pravidla třikrát po sobě, získává soupeř, za předpokladu, že vždy zvolil opakování výměny, jeden bod. 

Trocha historie na závěr

Sport DDC vznikl v roce 1975 spojením Court Frisbee Jima Palmeriho a jeho rochesterských přátel a The Octad Court Game Dana “Stork” Rodicka. Danova verze byla podobná hře Guts ve dvou hráčích, Court Frisbee bral jako svůj vzor spíše tenis a snažil se být více technickým. V té době už se hrálo se dvěma disky najednou, ale na každé straně byl pouze jeden hráč. Jim, Dan a další hráči s touto hrou experimentovali a  během roku 1977 zjistili, že pokud hrají dvoučlenné týmy, hra je mnohem dynamičtější a zábavnější. Od NAS 1978 (North America Series – turné akcí propagujících frisbee a frisbee sporty organizované Danem “Stork” Rodickem) se principy a pravidla DDC ustálily. Mimo jiné se hraje ve dvoučlenných týmech, na hřišti přibližně současných rozměrů a s disky o váze 110g. Od té doby už dochází v pravidlech  jen k drobným změnám, tak jako u každého živého sportu. 

Zdroje

oficiální pravidla DDC – https://wfdf.sport/wp-content/uploads/2020/07/wfdf_rulebook_article_ii-2016.pdf
český překlad soutežních pravidel – https://docplayer.cz/14769882-Ddc-double-disc-court.html
historie vzniku DDC od Jima Palmeriho – https://doubledisccourt.com/origin-of-ddc.pdf
video návod jak hrát DDG – https://www.youtube.com/watch?v=nszaRylOxus
video návod jak hrát lépe DDG – https://www.youtube.com/watch?v=BiPFNc0z7Ns
záznam zápasu s počítáním v grafice, dobré pro pochopení pravidel – https://youtu.be/P-vB0atM11Q