>> www.hdgl.fun/historie/klidnej-ed-na-scene
Edward Headrick známý jako Steady Ed (steady = stálý, v tomto případě myšleno, klidný, vyrovnaný) se narodil 28. června 1924 v Pasadeně středostavovském severním předměstí Los Angeles. Po střední škole narukoval do armády a během druhé světové války sloužil jako průzkumník u pěchoty. Po válce se živil jako potápěč, byl hlubinným svářečem.
Výstavba podvodních konstrukcí zjevně nenaplňovala Edovu vrozenou kreativitu, proto v roce 1964 oslovil svého přítele Arthura „Spuda“ Melina, spolumajitele a zakladatele hračkářské společnosti Wham-O, zda by nemohl pro tuto společnost pracovat. Lidé z Wham-O ovšem neměli o jeho služby zájem. To naštěstí Steadyho neodradilo, Wham-O nabídl, že pro ně bude tři měsíce pracovat zdarma. Po té management posoudí, zda by jim mohl být užitečný nebo ne. Ve Wham-O souhlasili a Ed zde pracoval následujících dvanáct let až do roku 1976, kdy odstoupil z pozice viceprezidenta a rozhodl se postavit na vlastní nohy. O tom ale později.
Steady Ed Headrick (zdroj: Wikipedia)
Wham-O padesátých a šedesátých let byla velká a bohatá hračkářská firma hledající inovativní nápady na jednoduché, levné, ale módní hračky, kterými zaplavila trh a když zájem opadl, přišli zase s něčím jiným. Základní myšlenkou zakladatelů firmy Richarda Knerra a Arthura “Spud” Melina byla zábava. Dokonce i název společnosti vycházel ze zvuku, který provázel vrh sněhové koule jimi prodávaným vrhačem – wwwwhhhhaaaammmm … O!
Logo firmy Wham-O
Firma zaznamenala obrovský úspěch s gymnastickými obručemi Hula-Hoop nebo skákacími míčky Super Bowl. Pokud vám tento název něco připomíná, pojmenování finálního zápasu ligy amerického fotbalu podle tohoto produktu se zažilo natolik, že je používáno dodnes. Létající disk frisbee tak vlastně svým dlouhodobým úspěchem a trvalou hodnotou překročil hranice plánů tohoto impéria.
Reklama na Wham-O Hula-Hoop (zdroj: San Diego Union Tribune)
Edovým prvním úkolem ve společnosti bylo zbavit sklady nadbytečných kruhů Hula-Hoop jejichž horečka už skončila. Vzápětí se měl vrhnout do rozvoje marketingu létajících disků Pluto Platter čerstvě přejmenovaných na Friesbee. Jak to bylo s likvidací Hula-Hoopů nevíme, z dostupných zdrojů vyplývá, že byly několikrát kreativně využity jako cíle jamek discgolfových turnajů zaštítěných Wham-O, zato je jisté, že létající disky Eda zaujaly. Nebyl však s nimi úplně spokojen. Disky dobře létaly pokud byly hozeny mírně. Při použití větší síly létaly nepředvídatelně a měli tendenci se převracet – flipovat.
Jak už jsem zmínil výše, autor Pluto Platteru Fred Morrison sázel na kosmickou horečku a kromě názvu Pluto vyzdobil disk po obvodu názvy všech planet sluneční soustavy a slunce. To se Steadymu nelíbilo natolik, že se rozhodl formu na lisování disků upravit a nápisy odstranit. Pravděpodobně náhodou se mu podařilo zesílit rim disku, což výrazně stabilizovalo let a zlepšilo letové vlastnosti. Po této zkušenosti provedl v roce 1967 další významné úpravy. Použil pevnější plast, upravil tvar disku a horní stranu doplnil o typické koncentrické kruhové drážky, které měly let dále stabilizovat a zamezenit flipování. Svůj disk nazval Pro Model Frisbee a návrh si patentoval. Ed tak vytvořil moderní podobu friesbee, která už byla více sportovním náčiním než hračkou. Disk bylo možné hodit silněji, doletěl dále a byl stabilnější, což u her jako Gut zásadně zlepšilo herní možnosti. O discgolfu ani nemluvě.
Technický popis frisbee, který byl součástí Edova patentu (zdroj Wikipedia)
Pro Model Frisbee pro Canadian Open 1972 (foto: Wikimedia Commons)
Edova strategie byla správná. Pro Model Friesbee byl trhákem. Nejprve se rozletěl po celém západním pobřeží USA, aby vzápětí dobyl i východ a země za oceánem. Jen za prvních 10 let do roku 1977 se ho po celém světě prodalo přes 100 milionů kusů.Tímto nám Steadyho role u zrodu discgolfu ani zdaleka nekončí, na chvilku ale odbočíme trochu jinam.
>> na horu
>> další kapitola
<< předchozí kapitola
<< zpět na historii
>> zdroje, ze kterých vycházím