>> www.hdgl.fun/historie/stork
Dan “Stork” Roddick, vytáhlý fanda frisbee, nám již známý vítěz AFDO 1974 a skvělý levoruký hráč se narodil v roce 1948 v Pasadeně v Kalifornii. Kvůli zálibě svého otce zvaného Papa Jack Roddick ve frisbee vyrůstal od pěti let, kdy dostal k vánocům Pipko Flying Saucer, s diskem v ruce.
vlevo: Mladičký Dan Roddick a jeho Pipco Flying Saucer (zdroj: wfdf.sport)
vpravo: Papa Jack Roddick se s disky v ruce dožil 97 let (zdroj: shipraiders.com)
Díky hodinám stráveným házením friesbee, ale i díky přirozenému talentu, byl Stork natolik zdatný, že když Wham-O na Světové výstavě v Seattlu v roce 1962 prezentovala své disky, byli Dan i Papa Jack pozváni k účasti spolu s předváděcím týmem Wham-O Frisbee Disc. To se opakovalo i o tři roky později v New Yorku, kde již oba dokonce předváděli lepší triky než členové demo týmu.
Areál Seattle´s World Fair 1962 (zdroj: seattlepi.com)
V letech 1966-1970 Dan navštěvoval Millersville State College v Pensylvánii. Když zrovna nehrál za millersvilleský tenisový tým, organizoval na akademické půdě frisbee aktivity. Mimo jiné zde pořádal turnaje pro frisbee nadšence z celé Pensylvánie, což mu pomohlo zdokonalit hru, ale také organizační schopnosti.
Po ukončení studia na Millersville State College Stork pokračoval v postgraduálním studiu na Rutgers University, kde se díky svým dovednostem s frisbee, výšce 196 cm a zkušenostmi z basketbalu stal lídrem týmu Rutgers Ultimate a 6. listopadu 1972 se podílel na vítězství ve vůbec prvním meziuniverzitním utkání v ultimate. Pokořili tenkrát tým univerzity v Princetonu.
Dokument o prvním meziuniverzitním utkání v Ultimate najdete na YouTube
Stork a rutgerská frisbee komunita upoutali zájem nejen diváků, ale i médií včetně lokálních televizních stanic (zdroj: https://ledgestoneopen.com/)
Tento památný zápas má ještě jednu vtipnou konsekvenci. Když si v jeho průběhu šel Dan na chvíli odpočinout za postranní čáru, začali diváci hlasitě skandovat “čáp, čáp, čáp, čáp”. V té chvíli ještě neměl pocit, že by se ho tento pokřik jakkoli týkal. Při návratu na hřiště se ovšem ozval hurónský řev rutgerských fandů “čáp je zpátky, čáp je zpátky” a bylo to jasné. Přezdívka se ve frisbee komunitě ujala a zůstala Danovi dodnes.
Vím, že jsem tuhle fotku použil už minule, ale neodolal jsem. Je to prostě čáp. (zdroj: skidmagazine.com)
V roce 1973 se Dan zúčastnil IFT (International Frisbee Tournament), kde se seznámil s mnoha špičkovými hráči rostoucí frisbee komunity. Mimo jiné i s Bobem „Flash“ Kingsleym. Bob hrál frisbee téměř stejně dlouho jako Dan a podělil se s ním o své nápady ohledně frisbee golfu. Dana to zaujalo a nabídl Flashovi práci na Rutgersově univerzitě, kde se připravoval na doktorát ze sociologie. Společně pak začali vydávat newsletter Flying Disc World, který byl pravděpodobně prvním celostátním frisbee magazínem. Publikovali zde informace o různých soutěžních aktivitách okolo létajících disků, což bylo dobře přijato stále ještě malým, ale neustále rostoucím počtem hráčů frisbee, kteří aktivně soutěžili v Guts, Ultimate a frisbee golfu.
Titulní stránka 3. čísla druhého ročníku časopisu Flying Disc World (zdroj: flyingdiscmuseum.com)
Dan a Flasch využili svůj časopis k propagaci turnaje nazvaného Octad (klání složeného z osmi různých frisbee disciplín), který zorganizovali o prvním víkendu v květnu 1974 v New Brunswicku nedaleko New Jersey. Jednalo se o první celostátní akci svého druhu, která o několik měsíců předběhla i slavné AFDO.
Mezi hráči, kteří uvízli v hledáčku Wham-O byl Dan Roddick už delší dobu, ale poté, co začal vydávat Flying Disc World (první číslo najdete zde), zorganizoval Octad 1974 a vyhrál AFDO 1974, jejich zájem ještě značně vzrostl. Vyneslo mu to pozvání na Světový šampionát ve frisbee sportech v roce 1974.
Program světového mistrovství ve frisbee sportech pořádaný v roce 1974 IFA (zdroj: flyingdiscmuseum.com)
O rok později ve Wham-O vytvořili novou pozici ředitele sportovní propagace a Edu Headricovi připadal Stork jako ideální kandidát. Prvním z úkolů, které byly před Dana postaveny, byla transformace IFA do seriozní asociace zastřešující frisbee sporty, oproštěné o fiktivního ředitele a jiné pokoutné aktivity. IFA Newsletter byl pod Storkovým vedení redesignován v časopis Frisbee World, který přinášel informace o frisbee sportech, instruktážní články, rozvrhy turnajů a jejich výsledky. Dalším z Danových úkolů pak byla příprava Mistrovství světa ve frisbee pro rok 1975.
Časopis Frisbee World, nástupce zpravodaje IFA (zdroj: topshelfdiscsupply.com)
Pro obsazování šampionátů užívalo Wham-O přímých pozvánek pro jednotlivé hráče. To se Strok rozhodl změnit a na rok 1976 naplánoval sérii kvalifikačních turnajů, slavnou North America Series (NAS). Tato roadshow, zahrnující několik friesbee disciplín včetně discgolfu, byla nejen dlouhým výletem po Spojených státech zahrnujícím spoustu přátel, skvělé zábavy a permanentní hraní firesbee, byla také nenahraditelnou propagací všech odvětví tohoto sportu, protože v místech, kudy prošla, za sebou zanechávala řady nových fandů, kteří zakládali nové kluby, budovali nová hřiště, získávali další nováčky, kteří ve svých domovech zakládali další kluby, budovali další hřiště, získávali další nováčky atd. atd.
Dan “Stork” Roddick a jeho nejznámější fotografie (zdroj: www.pdga.com)
Dynamický rozvoj discgolfu v druhé polovině sedmdesátých let má možná mnoho různých příčin a rozhodně se o něj zasloužilo hned několik významných osobností historie discgolfu jako Ed Headrick, Jim Palmeri, Tom Monroe nebo Dave Dunipace, Jan Sobel a další, Stork však do této skupiny svojí osobností, hrou, ale také organizováním NAS neodmyslitelně patří. Ne nadarmo se pyšní PDGA #3 a je členem Discgolfové síně slávy (DGHOF) už od jejího vzniku v roce 1993. A aby toho nebylo málo, jako jediný člověk na světě je členem všech čtyř síní slávy tedy i Ultimate, Freestyle a Frisbee.
Dan Stork Roddick je v discgolfu a ostatních frisbee sportech aktivní dodnes. Od roku 1999 pracuje pro PDGA, naposledy na pozici ředitele speciálních projektů – Director of Special Projects (zdroj: ledgestoneopen.com)
Update: v kapitole o AFDO 1974 jsem pro nedostatek relevantních informací vyjevil názor, že se turnaj pravděpodobně hrál na pevné cíle ve formě stromů, lamp veřejného osvětlení a podobně. Chyba lávky. Při přípravě této kapitoly jsem narazil na zdroj, kde Jim Palmeri vzpomíná, že se hrálo na dvě stopy velké kartonové krabice položené na zemi. Tato varianta cílů byla neobvyklá, vyžadovala jiný způsob patování a mnohým hráčům působila problémy. Storkovi to jak známo nezhatilo hru ani v nejmenším a zvítězil s náskokem 9 hodů před druhým Tomem Gleworthem.
Originální koš Rochesterského frisbee klubu 🙂 (zdroj: J. Palmeri – A Chain Of Events)
>> nahoru
>> další kapitola
<< předchozí kapitola
<< zpět na historii
>> zdroje, ze kterých vycházím